BUĎ


Buď Světlem, 

buď dnem.


Buď Nadějí,

buď zasetým lnem.


Buď pohárem čistého bytí.

Buď poutníkem,

co druhým na cestu svítí.


Buď listem se stromu,

spadlým i rašícím.


Buď odrazem duhy,

barevným, sílícím.


Buď pěnou na vlně v moři.

Buď Láskou,

co v Srdci Božském na věky hoří.



OKAMŽIK


Všechno trvá okamžik,

žijme jej vědomě,,

naplno,

se srdcem dokořán,

než rozpustí se ve Věčnosti.



BUĎ POZDRAVENO SLUNCE


Buď pozdraveno, Slunce,

Králi nejvznešenější,

Králi Radosti

a poupat neotevřených.


Buď pozdraveno,

Tvé planoucí srdce

a zlatý vlas.


Králi, Světlo Života,

Lékaři chřadnoucích,

Elixíre věčný,

Duhová stezko mezi kapkami deště,

sviť dál a nezhasínej.


Tvé teplo a jas nechť dál

prostupuje každou mlhu

a s něhou země se dotýká.


V Tvých rozčesaných paprscích

povstává nový život.

Buď požehnán,

Věčný Dare pozemského bytí.


Buď pozdraveno, Slunce!




 JSEM


Jsem všude i nikde.

Jsem i nejsem.


V mystickém oceánu bytí

proplouvám napříč staletími.


Jsem radost i zpěv.

Jsem rozbitá harfa

i ladnost strun.


Jsem čekatel na jsoucno,

probuzený ospalec dob.


V pradávném mlčení

putuji dál.


Potkávám démony,

potkávám svět.


Potkávám anděly

s křídly i bez nich.


Potkávám lásku

i nenávist.


Procházím náměstím dějin

s děravou kapsou plnou zlata.


Prodírám se trním

výdobytků dob.


Míjím shluky padlých andělů,

zoufale rvoucích provazy pout.


Potkávám slunce i lunu.

Splývám se stromy 

i krajinou snů.


Roztínám skořápku nevědomí.

Procitám v souznění.


Jsem.




BUDIŽ SVĚTLO


Stmívá se v pastvinách,

hořící kříž

vznáší se nad údolím.


Z rozpadlých hradů

valí se kamení.


Řeky i nivy

jdou do ztracení.


V království bez Krále

nestačí dech.


Krůpěje krve dál padají

do Říše Stvoření.


Střemhlav k nim

řítí se Orlové práva

s korouhví posledních.


Světlo i temnota...


Dny Země jsou sečteny.


Fiat Lux!



ZÁSAH


Probuzený svět

zásahem ohnivým.


Malomocný systém

prožívá náznak uzdravení.


V lidech skrývaná

křičící bolest

směřuje k explozi.


Země se otřásá,

plameny pohlcují

produkty hmoty.


Strach mění se

v odevzdání.


Ticho a Prázdnota.


Říše Stvoření dýchá.